ex libris

neboli knižní značka se řadí k tradičnímu uměleckému oboru, který prošel zajímavým historickým vývojem, než se z něj stala samostatná sběratelská oblast, jak jej vnímáme v dnešní době. Současné ex libris spojované s knižní kulturou i žánrem volné grafiky se přetvořilo ve specifickou výtvarnou disciplínu, které se věnují význační umělci.

Celostátní přehlídka Trienále českého ex libris nabízí již po šestnácté možnost zhodnotit vývoj knižní značky, proměny uměleckých tendencí, ikonografické trendy a současné postupy v oblasti grafických technik za poslední tříleté období, tentokrát však netradičně i ve virtuálním prostředí.

Výstavní soubor zahrnuje celkem 126 drobných grafik od 46 autorů včetně studentů výtvarných škol. Šestičlenná porota složená z předních odborníků udělila v letošním roce ceny deseti výtvarníkům. Mezi hlavní hodnotící kritéria patřil především důraz na uměleckou kvalitu, vysokou úroveň výtvarného zpracování, ale také šíři a rozmanitost použitých tradičních i moderních grafických technik.


ocenění

Grand Prix
Barbora Bieylonovič
Cena za přínos českému ex libris
Petr Palma
Cena XVI. Trienále českého ex libris 2020
Martin Raudenský
Jan Melena
Cena knihovny národního muzea
Jan Kavan
Cena spolku sběratelů a přátel exlibris
Hana Storchová
Cena SČUG Hollar
Petr Alois Hampl
Cena památníku národního písemnictví
Martin Mulač
Ve studentské kategorii
Cena XVI. Trienále českého ex libris 2020
Petr Klíma (Vyšší odborná škola grafická v Praze)
Cena spolku sběratelů a přátel exlibris
Martina Shořovská (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem)

Trienále ex libris pořádané v tomto roce provází několik „zvláštních“ okolností. Jednak se nekoná v místě svého vzniku a zároveň tradičního setkání sběratelů a přátel ex libris. A nemá ani klasickou výstavu spojenou s návštěvníky a také slavnostním předáváním cen, pochopitelně doprovázeným i osobními kontakty umělců, kteří se tvorbou v této disciplíně zabývají. Jako bychom se vrátili zpět do potemnělé intimity knihovny, v níž jsou ochraňovány starobylé svazky s vlepeným majetnickým štítkem ex libris. V podstatě do takové zapovězené tajemné knihovny z románu Umberta Eca Jméno růže. Ale právě tyto vnější a svým způsobem neovlivnitelné okolnosti přivedly tento pravidelný „trojčas“ k novému začátku.

Zrodily se dvě varianty a dva přístupy – katalog a online výstava. Tradiční katalog a zároveň nově zvolená virtuální forma prezentace oceněných děl umožní přístup a zhlédnutí daleko širšímu okruhu zájemců o tuto grafickou disciplínu, která v současné době nemá sice takovou provázanost a vztah k samotnému objektu knihy, ale stále tvoří zajímavý segment drobné grafiky a má nejen své autory, ale především sběratele a aktivní příznivce. Za tím se skrývá i řada příběhů, jež jsou spojeny s osobními kontakty umělce a zájemce o jeho grafické dílo. Ostatně i to bylo impulzem k rozhodnutí o vytvoření nové podoby této přehlídky, která by ve svém budoucím pokračování měla mít širší zaměření na tento druh grafiky včetně dalších forem souvisejících s knižní tvorbou. Variantou může být i linie konfrontací zabývajících se osobnostmi, které jsou spojeny s ex libris a které do svých námětů včlenily zajímavé přístupy provázané s dobou. V této souvislosti lze uvést jména jako jsou J. Váchal, F. Kobliha, J. Konůpek, ale pochopitelně i umělce z následujících generací.

Když se podíváme na letošní oceněné práce, nalezneme zástupce různých grafických forem od tradičnějších až po ty současné. Tato různorodost se pojí také se samotnými náměty děl, které mají blízko ke knihám v širším smyslu. Právě v této konotaci lze hledat i význam přehlídky a pohledu na EX libris.

Zdeněk Freisleben, ředitel PNP


Odborná porota
XVI. Trienále českého ex libris 2020

Předseda
Pavel Piekar
Členové
Felix Černoch, Vilma Hubáčková, Martin Mulač, Jana Solomonová, Martina Vyšohlídová
Tajemnice
Barbora Vlášková
Asistentka tajemnice
Jana Färberová

Dnešní stav současného umění vnímám jako takovou neuchopitelnou bezbřehost, že je pro mne nemožné určit si objektivní estetická kritéria pro jeho posuzování. Současná doba totiž mnoho objektivních kritérií nemá a vše je na subjektivních názorech lidí, kteří se v této oblasti pohybují.

Proto je práce v jakékoliv umělecké komisi ještě obtížnější než dříve – v porotách se často sejdou lidé s názory naprosto rozdílnými, a nalézt nějaké společné stanovisko je proto obtížné. A často tím pádem rozhoduje stanovisko většiny, které ostatní musejí přijmout.

To byl i případ naší komise – i když se nám podařilo se celkem jednotně shodnout, jsou mezi oceněnými autoři, o nichž rozhodl většinový názor jednoho hlasu.

Rád bych pogratuloval všem oceněným, kteří obdrželi některou z cen, a pokud to bude povzbuzení pro jejich další práci, pak naše ocenění mají smysl. Všechny ostatní, kteří se zúčastnili a nezískali ocenění, bych rád povzbudil, aby se neocenění pro ně stalo motivací k ještě pilnější práci.

Ve světě tohoto subjektivního posuzování bych chtěl vyjádřit hlavně poděkování všem, kteří se rozhodli soutěže zúčastnit, a provolat slávu všem – těm neoceněným i oceněným – a popřát jim hodně energie do další tvorby. A aby jejich tvorba byla jejich vlastní vnitřní potřebou, na niž nějaká ocenění mají jenom nepatrný vliv.

Pavel Piekar, předseda poroty

^
^
^